Základní kurz 2Francouzská slova

by DuoCards

*Slovní zásoba kurzu* Vítejte v základním kurzu 2. Než začneme s něčím složitějším, podívejme se na slovní zásobu, se kterou se setkáte později v tomto kurzu. Usnadní vám to pochopení nové gramatiky.

voyager

cestovat

Je voyage souvent en Europe.

manger

jíst

Je mange une pomme.

un burger

burger

riche

bohatý

Elle est très riche.

indépendant(e)

nezávislý(á)

Elle est une femme indépendante.

une raison

důvod

le tchèque

čeština

une fête

večírek

*Francouzské sloveso PÍT - BOIRE* Toto sloveso je samozřejmě nutné zvládnout hned, jak se naučíte, jak se ve francouzštině představit. Učíte se přece jazyk známých pijáků vína! "Boire" *(Pít) je nepravidelné sloveso*: "je bois" "tu bois" "il boit" "nous buvons" "vous buvez" "ils boivent"

Tu bois de la limonade.

Piješ limonádu.

Je bois du coca.

Piju kolu.

Elles boivent de la bière.

Pijí pivo.

Je bois souvent du thé.

Často piji čaj.

Je bois souvent du thé et tu bois souvent du café.

Il ne boit pas de lait.

Nepije mléko.

Il ne boit pas de lait et elle ne boit pas de café.

Vous buvez du café au lait.

Pijete kávu s mlékem.

Est-ce que vous buvez du café au lait avec du sucre?

Nous buvons du vin.

Pijeme víno.

*Otázky se stoupající intonací* Nejjednodušší (a v mluvené francouzštině nejčastěji používaný) způsob tvoření otázek ve francouzštině je *změna intonace*. To znamená, že jednoduše vytvoříte větu v oznamovacím způsobu, ale *intonaci zvýšíte* pouze při vyslovení posledního slova.

Tu veux un café ?

Chceš kávu?

Il est trop tôt pour un café.

Il est portugais ?

Je Portugalec?

Le nouveau collègue est portugais.

Ils sont des amis ?

Jsou to přátelé?

C'est une bière ?

Je to pivo?

C'est une bière blonde ?

Elle aime le thé ?

Má ráda čaj?

Il n'aime pas le café, mais elle aime le thé.

Ils jouent souvent au foot ?

Hrají často fotbal?

Elles jouent au tennis régulièrement ?

Hrají často tenis?

Ton copain parle français ?

Mluví tvůj přítel francouzsky?

Il parle français couramment.

Tes parents étudient l'anglais ?

Studují tví rodiče angličtinu?

Tes parents étudient l'anglais pour leur travail ?

*Francouzské sloveso CHTÍT - VOULOIR* Pokud chcete ve francouzštině vyjádřit, co chcete a co nechcete, jedním z nejjednodušších způsobů je použít nepravidelné sloveso "vouloir": "je veux" - Chci "tu veux" - chceš "il/elle/on veut" - on/ona/my chceme "nous voulons" - my chceme "vous voulez" - vy chcete "ils veulent" - oni chtějí

Je veux voyager.

Chci cestovat.

Je veux voyager autour du monde.

Il veut un burger.

Chce burger.

Il a faim. Il veut un burger.

Nous voulons un enfant.

Chceme dítě.

Nous voulons un enfant pour agrandir notre famille.

Tu veux être riche.

Chceš být bohatý.

Tu veux être riche pour voyager dans le monde entier.

Ils veulent venir.

Chtějí přijít.

Ils veulent venir demain.

Elle est indépendante.

Je nezávislá.

Elle est indépendante financièrement.

Vous voulez parler bien français.

Chcete dobře mluvit francouzsky.

Nous voulons parler bien français avant notre voyage en France.

*Tvorba otázek změnou pořadí - inverze* Dalším způsobem tvoření otázek ve francouzštině je záměna pořadí předmětu a slovesa. Ty se pak neoddělují mezerou, ale spojovníkem. Jednoduché, že? "Vous voulez du chocolat." - "Voulez-vous du chocolat?"

Voulez-vous du chocolat ?

Chcete trochu čokolády?

Voulez-vous un croissant?

Sais-tu quoi faire ?

Víš, co máš dělat?

Font-ils du sport ?

Dělají sport?

Est-il indépendant ?

Je nezávislý?

Est-il indépendant dans son travail ?

Veux-tu une bière ?

Dáš si pivo?

Veux-tu une bière blanche ?

Parlez-vous espagnol ?

Mluvíte španělsky?

Viennent-ils à la fête ?

Přijdou na tu oslavu?

Viennent-ils à la fête ce soir ?

Buvez-vous de la bière ?

Pijete pivo?

Buvez-vous de la bière blonde ?

Sortez-vous souvent ?

Chodíte často ven?

Sortez-vous souvent le week-end?

Aimes-tu le vin ?

Máš rád víno?

Aimes-tu le vin rouge ?

*Inverze 3. osoby jednotného čísla + sloveso končící na samohlásku* Víme, že ve francouzštině je to někdy trochu složitější, ale tohle je důležité a díky tomu budete znít jako francouzský profesionál: Při *inverzi* například pomocí slovesa "avoir" (mít) a zájmena "il/elle/on", musíme mezi sloveso a předmět vyjádřený zájmenem ve 3. osobě jednotného čísla přidat *-t-*. Důvodem je... ano, plynulá výslovnost. "a-t-il... ?" "a-t-elle ...?"

A-t-il raison ?

Má pravdu?

A-t-elle des amis ?

Má nějaké přátele?

Elle n'a pas d'amis.

Parle-t-on anglais ici ?

Mluví se tady anglicky?

Parle-t-on anglais à l'hôtel ?

Où habite-t-elle ?

Kde bydlí?

Où habite-t-elle maintenant ?

Quel âge a-t-il ?

Kolik je mu let?

Où va-t-il ?

Kam jde?

Où va-t-il ce soir ?

Comment va-t-elle ?

Jak se má?

*Francouzské sloveso PREFEROVAT - PREFERER* Ach ano, nejen že Francouzi umí velmi dobře vyjádřit, co chtějí, ale nestydí se vám říct, čemu dávají přednost před něčím jiným. Tady je návod, jak na to: Používají sloveso *préférer* (preferovat), které má v jednotném čísle jiný přízvuk než v množném čísle: "je préfère" "tu préfères" "il/elle/on préfère" "nous préférons" "vous préférez" "ils/elles préfèrent"

Préfères-tu le café ou le thé ?

Dáváš přednost kávě nebo čaji?

Je ne sais pas si elle préfère le café ou le thé.

Je préfère aller à pied.

Dávám přednost chůzi pěšky.

Je y vais à pied, Je y vais à vélo, à moto, en voiture, en bus.

Préfèrent-ils le foot ou le tennis ?

Dávají přednost fotbalu nebo tenisu?

Préférez-vous l'anglais ou le français ?

Dáváte přednost angličtině nebo francouzštině?

Préférez-vous l'anglais ou le français pour votre travail ?

On préfère arriver à temps.

Dáváme přednost tomu, abychom dorazili včas.

On préfère arriver à temps pour le rendez-vous.

avoir raison

mít pravdu

Nous préférons avoir raison.

Elle préfère son café sans lait.

Dává přednost své kávě bez mléka.

EIle préfère son steak bien cuit.

Elle préfère son thé avec du sucre.

Dává přednost svému čaji s cukrem.

*Příslovce frekvence* Abyste zněli ještě více jako francouzští profesionálové, naučte se několik nejčastěji používaných francouzských příslovcí frekvence: "toujours" vždy "souvent" často "jamais" nikdy "tard" pozdě "aujourd’hui" dnes "d’habitude" obvykle "bientôt" brzy "demain" zítra "maintenant" nyní

Il a toujours faim.

On má pořád hlad.

Il a toujours faim, il mange tout le temps!

Nous faisons souvent du sport.

Sportujeme často.

J'arrive bientôt.

Brzy přijdu.

J'arrive bientôt à la gare.

Je sors avec mon copain aujourd'hui.

Dnes jdu ven se svým přítelem.

Ils ne vont jamais au cinéma ?

Oni nikdy nechodí do kina?

Ils ne vont jamais au théâtre ?

Il le veut maintenant.

Chce to teď.

Il arrive tard ce soir.

Přijde pozdě dnes večer.

Il arrive tard ce soir à la maison.

Comme d'habitude ?

Jako obvykle?

Tu prends un café, comme d'habitude ?

Il est toujours en retard.

Vždycky chodí pozdě.

Il est trop tard.

Je příliš pozdě.

Il est trop tard pour aller au cinéma.

Sors-tu aujourd'hui ?

Jdeš dnes ven?

Il veut le faire demain.

Chce to udělat zítra.

Il est fatigué, il veut le faire demain.

Elles veulent manger maintenant.

Chtějí teď jíst.

Je suis bientôt à la maison.

Už jsem skoro doma.

Ils ne boivent jamais de lait.

Oni nikdy nepijí mléko.

Ils ne mangent jamais de viande.

*Disjunktivní zájmena* Podívejme se na disjunktivní zájmena česky též nazývaná jenodušeji jako *zájmena samostatná*. Ta ve francouzštině používáme, když chceme zdůraznit zájmeno nebo podstatné jméno označující osobu, případně nahradit jméno po předložkách *à, avec* nebo *de*. Používáme je také k vyjádření posesivity nebo když je zájmeno použito jako jediné slovo věty. *Jednotné číslo* 1.os. ... "moi" 2.os. ... "toi" 3.os. ... "lui / elle / soi" *Množné číslo* 1.os. ... "nous" 2.os. ... "vous" 3.os. ... "eux / elles"

Je pense à toi souvent.

Často na tebe myslím.

Je pense à toi très souvent.

C'est à lui.

To je jeho.

C'est à lui, ce livre.

Lui, il aime manger.

On rád jí.

Lui, il aime manger des croissants.

lui-même

(on) sám

Le chat se lave lui-même.

Il fait le travail lui-même.

Dělá tu práci sám.

elle-même

sama

Elle a fait la peinture elle-même.

Ona ten obraz namalovala sama.

C’est lui-même qui me l’a dit.

Řekl mi to sám.

Il est important de se connaître soi-même.

Je důležité znát sám sebe.

La maison, elle est à eux.

Ten dům je jejich.

Qui aime boire du vin ? Moi !

Kdo rád pije víno? Já!

Qui parle français ici ? Seulement moi ?

*Tvorba otázek pomocí EST-CE QUE* Třetí způsob, jak tvořit otázky ve francouzštině, je začínat s pomocí *"est-ce que"* - jednoduše jej umístíte před oznamovací větu a voilà - otázka je vytvořena! "Est-ce que je" "Est-ce que tu" "Est-ce qu'il" "Est-ce qu'elle" "Est-ce que nous" "Est-ce que vous" "Est-ce qu'ils" "Est-ce qu'elles"

Est-ce que tu bois du lait ?

Piješ mléko?

Est-ce que tu aimes le lait ?

Est-ce qu'il parle avec ses grands-parents ?

Mluví s prarodiči?

Est-ce qu'il parle souvent avec ses grands-parents ?

Est-ce que tu veux sortir ce soir ?

Chceš jít dnes večer ven?

Est-ce que tu veux sortir ce soir ou tu préfères rester à la maison ?

Est-ce que vous voulez du vin ?

Chtěli byste trochu vína?

Est-ce que vous voulez du vin rouge ou blanc ?

Est-ce qu'elle mange du chocolat ?

Jí čokoládu?

Est-ce qu'elle mange du chocolat noir ?

Est-ce qu'on y va à pied ?

Půjdeme tam pěšky?

Est-ce qu'on y va à pied ou en voiture ?

Est-ce qu'elles préfèrent leur café sans sucre ?

Dávají přednost své kávě bez cukru?

*Přivlastňovací zájmena - jednotné číslo* Podívejme se, jak se ve francouzštině používají *přivlastňovací zájmena*. Podobně jako u přivlastňovacích přídavných jmen se jejich tvar mění podle toho, zda se vztahují k objektu ženského, nebo mužského rodu: "le mien/la mienne" - můj "le tien/la tienne" - tvůj "le sien/la sienne" - jeho/její "le nôtre/la nôtre" - náš "le vôtre/la vôtre" - váš "le leur/la leur" - jejich

Ce café est le mien.

Tato káva je moje.

Cette chaise est la mienne.

Tato židle je moje.

Ce livre est le tien, et cette chaise est la mienne.

Ce chat est le leur.

Tahle kočka je jejich.

Cette maison est la leur.

Tento dům je jejich.

Ce chien est le tien.

Pes je tvůj.

Ce chat est le mien, mais ce chien est le tien.

Cette glace est la tienne.

Tato zmrzlina je tvoje.

Cette glace est la tienne. Tu peux la manger.

Ce vélo est le sien.

To kolo je jeho.

Ce vélo est le sien. Il est beau.

Cette table est la sienne.

Ten stůl je jeho.

Cette montre est la nôtre.

Tyto hodinky jsou naše.

Ce bateau est le nôtre.

Tato loď je naše.

Ce bateau est le nôtre. On l'adore.

Cette école est la vôtre.

Tato škola je vaše.

Cette école est la vôtre. C'est une bonne école.

Cette bière est la vôtre / est la tienne.

Toto pivo je vaše.

Je pense que cette bière est la vôtre.

*Přivlastňovací zájmena - množné číslo* Předmětová shoda platí i pro množné číslo. Tvar pro ženský rod může vypadat trochu složitě, ale nebojte se - stačí zdvojit "n" a přidat "e", jak se to běžně dělá ve francouzštině pro označení ženského rodu. "les miens/les miennes" - můj "les tiens/les tiennes" - tvůj "les siens/les siennes" - jeho/její "les nôtres" - naše "les vôtres" - váš "les leurs" - jejich

Ces stylos sont les tiens.

Tato pera jsou tvoje.

Ces crayons sont les miens.

Ces motos sont les siens.

Tato motorka je jeho.

Ces lunettes sont les siennes.

Tyto brýle jsou její.

Ces lunettes sont les siennes. Elles sont jolies.

Ces amis sont les miens.

Tito přátelé jsou moji.

Ces idées sont les miennes.

Tyto nápady jsou moje.

Ces livres sont les nôtres.

Tyto knihy jsou naše.

Ces livres sont les nôtres, ils sont intéressants.

Ces ordinateurs sont les leurs.

Tyto počítače jsou jejich.

Ces clés sont les vôtres.

Tyto klíče jsou vaše.

Ces clés sont les vôtres, ne les oubliez pas.

*Francouzské sloveso PŘIJÍT - VENIR* Ve francouzštině lidé používají toto sloveso, když chtějí ostatním sdělit, odkud pocházejí, nebo v situacích, kdy chtějí, abyste přišli k nim na párty - tohle byste rozhodně měli znát a my si takovou příležitost nenecháme ujít! *"Venir" je nepravidelné sloveso*: "je viens" "tu viens" "il vient" "nous venons" "vous venez" "ils viennent"