Kurz pro začátečníky (A1/A2)Anglická slova

*Welcome to the Beginners Course!* Tento kurz vás provede základy a pomůže vám začít používat angličtinu v každodenních situacích! Naučíte se tvořit věty, používat základní časy a rozšířit svou slovní zásobu o praktická slova, která můžete používat každý den. Než se ponoříme do detailů, pojďme se rozehřát několika užitečnými slovy a frázemi, které vám pomohou začít!

*Vítejte v kurzu pro začátečníky!* Začneme slovesem "can". Použijte "can", chcete-li mluvit o *možnosti* nebo *schopnosti.* Sloveso can používejte vždy s jiným slovesem. Pomocí "can" můžete tvořit krátké odpovědi jako v tomto příkladu: "Can you speak English?" - "Yes, I can." "I can" = I can do something. / Vím, že něco je pro mě možné, např: "I can dance very well."

*Může v negativním* Chcete-li vytvořit zápor, přidejte za slovo can "not", abyste vytvořili jedno slovo (can not = can't). Naučme se nová slovesa! "to repeat" "to sing" "to swim"

*Předmětová zájmena* Předmětové zájmeno označuje osobu nebo věc, které *se děj týká*. Obvykle následuje za slovesem nebo předložkou. Například: "I spend a lot of time with my family. I love them so much." (*them* nahrazuje *my family*.) Předmětová zájmena jsou: "me" "you" "him" "her" "us" "them"

*Přítomný čas průběhový* Přítomný čas průběhový používáme, když mluvíme o něčem, co se děje právě teď. Použijte pomocné sloveso "to be" ve správném tvaru a přidejte ke slovesu koncovku *-ing*. "He is sleeping." "You are eating."

*Koncovky se někdy mění* V přítomném čase průběhovém se někdy mění koncovka slovesa. Když sloveso končí na *e*, vynecháme *e* a přidáme *-ing*: "make" - "making" Když *jednoslabičné sloveso končí na samohlásku + souhlásku*, zdvojte koncovou souhlásku a přidejte *ing*: "swim" - "swimming" Když sloveso končí na *samohlásku + souhlásku s důrazem na koncové slabice*, zdvojte souhlásku a přidejte *ing:* "begin" - "beginning" *Nezdvojujte souhlásku* u slov s *více než jednou slabikou*, pokud není důraz na koncové slabice: "remember" - "remembering"

*Přítomný čas průběhový - zápor a otázka* Chcete-li vytvořit zápor, umístěte "not" před hlavní sloveso. "He is not sleeping." "You are not eating." Otázku vytvoříte tak, že *před podmět* umístíte *am, is* nebo *are*. "Is he sleeping?" "Are you eating?"

*Přítomný čas prostý vs. přítomný čas průběhový* Už víte, že přítomný čas prostý používáme, když mluvíme o *něčem, co se opakuje,* nebo o našich *zvycích* a o *tom, co máme rádi*. "I go to the gym every week." "I like pizza." *Přítomný čas průběhový* používáme, když mluvíme o něčem, co se děje *právě teď.* Signální slova s přítomným časem průběhovým: "right now", "now", "at the moment", "today" "He is singing right now." "We are at school at the moment."

*Kardinální čísla* Kardinální čísla se obvykle používají, když: počítat věci: "I have two brothers." udávat svůj věk: "I am ten years old." Uveďte své telefonní číslo: "My phone number is two-six-three, three-eight-four-seven." udávat roky: "It happened in nineteen seventy-five (1975)." 1 - "one" 2 - "two" 3 - "three" 4 - "four" 5 - "five" 6 - "six" 7 - "seven" 8 - "eight" 9 - "nine" 10 - "ten"

*Komparativní a superlativní tvary přídavných jmen* Při porovnávání je třeba používat komparativní a superlativní tvary přídavných jmen. Například: "tall" - "taller" - "the tallest" "small" - "smaller" - "the smallest" *Komparativ* používáme, když porovnáváme nějaké vlastnosti a chceme říci, že něco má lepší/horší kvalitu, *superlativ* používáme, když chceme vyjádřit, že je to nejlepší ze všech. *Při tvoření superlativu nezapomeňte přidat určitý člen.* Při porovnávání dvou věcí nebo osob použijte "than" s *komparativním adjektivem*.

*Srovnání krátkých přídavných jmen* (jednoslabičná přídavná jména a dvouslabičná přídavná jména zakončená na -y) Přirovnání: přidejte koncovku *-er*: "smaller" Superlativ: přidejte koncovku *-est* a člen *the* před přídavné jméno: "the smallest" Pokud přídavné jméno končí na souhlásku nebo samohlásku, *zdvojte poslední písmeno*: "big" - "bigger" - "the biggest" *Změňte Y na I*, pokud přídavné jméno končí na souhlásku + Y "funny" - "funnier" - "the funniest"

*Srovnání dlouhých přídavných jmen* (dvouslabičná přídavná jména - všechna kromě přídavných jmen zakončených na -y a přídavných jmen tří a víceslabičných) Chcete-li vytvořit komparativ, přidejte před základní tvar přídavného jména MORE (více) "more beautiful" Chcete-li vytvořit superlativ, přidejte před základní tvar "the most beautiful" "It's more useful than you think." "That's the most complicated exam!" určitý člen a slovo MOST.

*Nepravidelná přídavná jména* Musíme si zapamatovat tvary nepravidelných přídavných jmen. "good" - "better" - "the best" "bad" - "worse" - "the worst" "far" - "farther/further" - "the farthest/furthest" "little" - "less" - "the least" "much" - "more" - "the most" "It will get better soon." "She is the best teacher in the world!"

*Fráze v minulém čase prostém* Minulý čas prostý se používá k vyjádření dokončených činností v minulosti. Pro vytvoření minulého času prostého se obvykle k základnímu tvaru pravidelných sloves přidává "-ed". Např: "She walked to the store" "He watched TV last night." "to talk" - "talked" "to walk" - "walked" "to watch" - "watched" "to cook" - "cooked" "to visit" - "visited"

*Nepravidelné tvary minulého času prostého* V angličtině existuje mnoho nepravidelných tvarů minulého času, které je třeba si zapamatovat. Podívejme se na dvě důležitá slovesa a jejich tvary minulého času prostého! "to do" - "did" - "I did my homework." "to make" - "made" - "I made pizza."

*Minulý čas prostý slovesa TO BE* Pro předměty v jednotném čísle je minulý čas prostý tvaru *be* "was". Pro množné číslo předmětů (a jednotné číslo you) je minulý čas prostý "were". "I was at school yesterday." "You were at home." V záporných větách přidejte příslovce *not* a dejte ho *za slovo was/were*. Nezapomeňte, že v záporných větách se většinou používá zkrácený tvar: "wasn't" = "was not" / "weren't" = "were not". "I wasn't at school yesterday." "You weren't at home."

*Zvratná zájmena* Zvratná zájmena často používáme, když je podmět a předmět slovesa stejný. Také když chceme poukázat na to, že jsme něco udělali my (nebo někdo jiný). Jednotné číslo: "myself" (já) "yourself" (ty) "himself" (on) "herself" (ona) "itself" (ono). Množné číslo: "ourselves" (my) "yourselves" (ty) "themselves" (oni) "I did it myself." "We did it ourselves." "I cut myself."

*Mluvení o čase* Používáme tyto časové předložky: "at", "in" a "on". Pro uvedení konkrétního času používáme "at": "at 3 o'clock", "at noon", "at the moment" Pro měsíce, roky, století a dlouhá období používáme "in winter", "in April", "in 1990" Pro dny a data používáme "on Monday", "on the 6th of March"

*Budoucnost - GOING TO* Vyjadřuje plán nebo záměr, o kterém již bylo rozhodnuto, nebo logickou předpověď budoucnosti. Signální slova: "in one year" "next week" "next year" "next month" "tomorrow" "soon", atd. "I am going to meet my friend next week." "They are going to talk about his future tomorrow."

*Budoucnost - otázky a negace* Chcete-li vytvořit negaci, jednoduše přidejte "not" před "going to": "We are not going to sleep tonight." Chcete-li vytvořit otázku, prohoďte podmět se slovesem "to be": "Are you going to be there?"

*Příslovce* Příslovce je slovo, které modifikuje (popisuje) sloveso, přídavné jméno, jiné příslovce nebo například celou větu: "very", "really", "too", atd. Příklady: Příslovce se používá v případě, že se jedná o příslovce, které se používá v případě, že se jedná o příslovce: "He is very tall." "I really like him." "The dress is too expensive." "Fortunately, I brought an umbrella."