Základní kurz IINěmecká slova

*Jaký to nádherný svět!* Přídavná jména se používají k popisu nebo charakteristice věcí nebo osob. Jsou nutná k upřesnění nebo zpřesnění významu vět. Nejprve se podívejme na některá přídavná jména popisující emoce nebo pocity.

*Jsem vyšší než ty!* Porovnávat věci v němčině je vlastně docela snadné! *Komparativ* je první forma srovnání. K přídavnému jménu se přidává koncovka *-er* a věty se tvoří pomocí "als" (než). Např. "Sie ist schöner als du." *Superlativ* je nejvyšší forma srovnání. Před přídavné jméno dáme "am" nebo *určitý člen* a na konec přidáme koncovku *-ste(n*). Tvoření je stejné u všech přídavných jmen bez ohledu na to, kolik mají slabik. Např. "Sie ist am schönsten." Přídavná jména zakončená na *-d/-t nebo -s/-ß/-x/-z* se obvykle tvoří v superlativu s příponou *-este(n*). Např. "interessant" - "am interessantesten"

*Nepravidelné komparativní tvary.* Stejně jako v angličtině mají některá německá přídavná jména *nepravidelné komparativní tvary.* *Zde je několik příkladů:* "gut" - "besser" - "am besten / der/die/das beste" "viel" - "mehr" - "am meisten / der/die/das meiste" "hoch" - "höher" -. "am höchsten / der/die/das höchste"

*Už jste skončili? Ještě ne!* Naučme se používat slova "noch" a "schon"! V němčině má příslovce "noch" význam *ještě*, *dokonce i* a *více*. "Ich bin noch zu Hause." - Jsem ještě doma. "Möchtest du noch Kaffee?" - Dáte si ještě kávu? "Mein Haus ist noch näher." - Můj dům je ještě blíž. Na rozdíl od "noch", kde něco stále probíhá, znamená "schon" *již* nebo *ještě*. "Bist du schon fertig?" - Už jsi skončil? "Ich war schon mal hier." - Už jsem tady byl.

*Doch, doch!* "Doch" je jedno z těch nádherných německých slov, která by si lidé, kteří mluví německy, přáli mít i v angličtině. Používá se "doch" k vyjádření nálady nebo důrazu. Nemá žádný konkrétní gramatický účel, ale pocit z věty se změní, když ho přidáte nebo odeberete. Protože "doch" nemá žádný konkrétní význam, který by se dal přeložit do češtiny, musíte se ho naučit v kontextu, na příkladech. V němčině existuje *pět hlavních způsobů použití* slova "doch": Protivit se negativnímu "Hast du keine Zeit?" / "Doch! Ich habe Zeit." - Nemáš čas? / Já *mám* čas! Říci *vlastně,* *a přece*, *přece*, nebo *ale* "Ich habe morgen doch Zeit." - Zítra mám *přece* čas. (Původně jsem si myslel, že nemám) zmírnit výroky "Gehen Sie doch vorbei!" - *Proč nejdeš* kolem? Hledat potvrzení "Du hast doch meine Email bekommen?" - Dostal *jsi* můj e-mail, *že?*

*Zvratná slovesa* Ve zvratné větě je *činnost vykonávána osobou, která tuto činnost provádí*. Zvratné věty lze tvořit pouze u některých sloves. Tato slovesa se nazývají *zvratná slovesa*. V němčině se před infinitiv těchto sloves klade zájmeno "sich". Zvratná slovesa v němčině mohou být zvratná v akuzativu nebo v dativu. Většina zvratných sloves je v akuzativu. *Zvratná zájmena v akuzativu*: "ich" - "mich" "du" - "dich" "er/sie/es" - "sich" "wir" - "uns" "ihr" - "euch" "sie/Sie" -. "sich"

*Na co to potřebuješ?* Jak používat akuzativ jste se již naučili v Základním kurzu I. Nyní se k němu naučíme ještě něco navíc. V němčině existují určité předložky, které se *vždy* pojí s *akuzativem*. Například "für". "Das ist für dich." - To je pro tebe. "Ich habe die Jacke für zehn Euro gekauft." - Koupil jsem si bundu za deset eur.

*Řekněte něco!* Existují tři hlavní formy *rozkazovacího* způsobu, které se používají k udílení *pokynů nebo příkazů*, podle toho, ke komu mluvíte ("du" "ihr" "Sie"). Pouze ve tvaru "Sie" se však *obvykle objevuje zájmeno* - ve tvarech "du" a "ihr" se *zájmeno zpravidla vypouští* a zůstává pouze sloveso. "Du sagst etwas." "Sag etwas!" "Ihr sagt etwas." "Sagt etwas!" "Sie sagen etwas." "Sagen Sie etwas!" Všimněte si, že *-e* z "du" formy se často vypouští, ale *NE tam, kde slovesný kmen končí* například na *chn-, fn- nebo tm-*. V takových případech se -e ponechává, aby se imperativ lépe vyslovoval. Např. "öffnen" "Öffne die Tür!"

*Prosím, buďte zticha!* Všimněte si také, že sloveso "sein" (být) je *silné, nepravidelné sloveso*. Jeho rozkazovací způsoby jsou také nepravidelné! "Du bist böse." "Sei nicht böse!" Nezlob se! "Ihr seid böse." "Seid nicht böse!" Nezlobte se! (množné číslo) "Sie sind böse." "Seien Sie nicht böse!" Nezlobte se! (ve zdvořilém jazyce)

*Řekni mi!* Dativ (3. pád) označuje v němčině *nepřímý předmět* věty a odpovídá na otázku, "wem?" (komu). Ve třetím pádě se z "ich" stává "mir" a z "du" se stává "dir". Některá slovesa se v němčině pojí pouze se třetím pádem, např. "sagen", "schenken", "gehören", "helfen", "geben", atd. "Sag mir etwas." Řekni mi něco. "Ich schenke dir Blumen." Daruji ti květiny.

*Ich und du* Souřadicí spojky jsou spojovací slova, která nenarušují slovosled německé věty. "und" *a* "Ich habe eine Katze und einen Hund." "oder" *nebo* "Ich gehe ins Restaurant oder ich bleibe zu Hause." "aber", *ale* "Er verdient nicht viel, aber kauft ein neues Auto." "denn" *protože*. "Ich arbeite jeden Tag, denn ich brauche Geld."

*Znovu rozdělujeme!* Už víte, že v němčině se některá slovesa dělí. První část odbíhá na konec věty. Pojďme se naučit další! "vorhaben" *mít plány* "Hast du schon was vor?" *Už máš plány?* "anrufen" *zavolat (někomu)* "Ruf mich bitte an!" *Prosím, zavolej mi.* "losgehen" *vyrazit* "Wann gehen wir denn los?" *Kdy vyrážíme?*

*Předložky + akuzativ* Pamatujete si, že v němčině existují čtyři skupiny předložek? Podívejme se na předložky, které se vždy pojí s akuzativem. "für" - pro "um" - kolem, kolem "durch" - skrz "gegen" - proti "ohne" - bez Už víte, že v akuzativu se mění pouze tvar *der*. Stává se z něj *den*. Předložky *die* a *das* svůj tvar nemění.

*Oboustranné předložky* Existuje několik předložek, které se mohou pojit *buď s dativem, nebo akuzativem*, a záleží pouze na tom, o jakou otázku se jedná. Jedná se o tzv. místní předložky: "in", "auf", "an", "unter", "über", "neben", "hinter", "vor", "zwischen" Pokud je otázka "Wo?", použijeme dativ. Když je otázka "Wohin?", použijte akuzativní pád. "Wo ist die Maus?" - "Die Maus ist unter dem Sofa." (dativ) "Wohin läuft die Maus?" - "Die Maus läuft unter das Sofa." (akuzativ)

*Poziční a směrová slovesa* Již víte, že pád se mění v závislosti na otázce. Když je otázka "Wo?", používáme dativ a když je "Wohin?", používáme akuzativ. K dativnímu pádu se hodí slovesa polohová: "stehen", "sitzen", "liegen", "hängen" Směrová slovesa se používají s akuzativním pádem: "(sich) stellen", "(sich) setzen", "(sich) legen", "hängen" Slovesa "hängen" mají v obou pádech stejný tvar, liší se však příčestí minulé!

*Uvnitř nebo venku?* Když je někdo nebo něco *uvnitř*, je to "drinnen" a "draußen" znamená *venku*. Ale tak jednoduché to není! Pro označení pohybu do místa nebo z místa používáme "herein" a "heraus". "Herein" znamená *dovnitř* nebo *do tohoto místa* a "heraus" znamená *ven* nebo *mimo toto místo*. "Rein" a "raus" se používají k označení pohybu směrem k místu nebo od místa.

*Slovesa s pevnými předložkami* Existuje mnoho různých předložek, které mohou patřit ke slovesům. Je velmi důležité, abyste se učili předložková slovesa vždy ve dvojicích *sloveso + předložka*. Některá slovesa mohou tvořit dvojice s více předložkami a pak se význam mění! Podívejme se na sloveso "sich freuen": "sich freuen auf" = těšit se "sich freuen über" = těšit se "sich freuen für" = mít radost z

*Můžete okno zavřít?* Věděli jste, že sloveso "machen" může mít více významů, když k němu přidáte různé předpony? Například německé sloveso "machen" s předponou *auf* znamená *otevřít* a přidání předpony *zu* znamená *zavřít*.

*Pořadová čísla* Německá čísla od 1 do 10 jste se již naučili. Stejně jako v angličtině, i německá čísla mění svůj tvar, když jsou pořadová. Čísla 1, 3 a 7 jsou nepravidelná, ale ostatní jsou jednoduchá - stačí přidat koncovku *-te*, například: 2 - "zwei" - *der/die/das*. "zweite" 1 - "eins" - *der/die/das* "erste" 3 - "drei" - *der/die/das* "dritte" 7 - "sieben" - *der/die/das* "siebte" Když chcete říci, *kdy* se něco stane, použijte předložku "am" a k pořadovému číslu přidejte *-n*: "Mein Geburtstag ist am zehnten April."

*Líbí se mi vaše nové šaty!* Když chcete vyjádřit, že se vám něco líbí nebo nelíbí, použijte sloveso "gefallen". Jde to s dativem, takže když chcete říct, že se vám to líbí, řekněte: "Es gefällt mir." "Gefällt dir das Kleid?" - "Ja, es gefällt mir sehr!" "Geffalen dir die Bücher?" -. "Nein, sie gefallen mir nicht."

*Co si o tom myslíte?* Nyní už víte, že sloveso "gefallen" můžete použít k vyjádření toho, že se vám něco líbí nebo nelíbí. Můžete také použít slovo "gern" po slovese nebo sloveso "mögen" (to jsme se učili v prvním kurzu). Sloveso "finden" můžete také použít k vyjádření toho, co si o něčem myslíte: "Wie findest du den Film?" "Ich finde ihn sehr gut." Dalším výrazem je "halten von": "Was hältst du von dem Film?" "Er gefällt mir nich to gut."