Italština pro úplné začátečníkyItalská slova

by DuoCards

*Pozdravte italštinu!* "Ciao"! Vítejte v *kurzu italštiny pro úplné začátečníky*. Tento kurz vám poskytne solidní znalosti základů italského jazyka a naučí vás podstatné fráze pro každodenní konverzaci. Začneme tím, že se naučíme, *jak se vzájemně pozdravit!* S přáteli nebo rodinou řekněte "ciao.". Pro šéfa nebo neznámé lidi použijte "buongiorno" nebo "buona sera" (odpoledne/večer). Při loučení: nenuceně řekněte "ciao" nebo "a dopo" (nashledanou). Ve formálním prostředí se držte slova "arrivederci." Nyní se vrhneme na některá základní slova a fráze! :)

ciao

ahoj

Ciao, Paola, come va? / Devo andare a casa, Paola, ciao!

buongiorno

Dobré ráno

Buongiorno, signor Buffi. Come sta?

un uomo

muž

Pier è un uomo.

arrivederci

Na shledanou

Grazie per il tuo tempo, adesso me ne vado, arrivederci!

un negozio

obchod

Ho comprato un regalo in un negozio di giocattoli.

Mi chiamo...

Jmenuji se...

Mi chiamo Fernando, come ti chiami?

Sono felice.

Jsem šťastný.

Sono felice di vederti!

grazie

děkuji

Come stai? Bene, grazie.

*Osobní zájmena* Začneme něčím jednoduchým a zopakujeme si *osobní zájmena*. Jsou poměrně snadná: "IO" (já) "TU" (Ty - jednotné číslo) "LEI" (Ona) "LUI" (On) "NOI" (My) "VOI" (Ty- množné číslo) "LORO" (Oni) Pozor na to, že ve většině případů zájmeno ve větě neuvádíme. Můžeme tak učinit, pokud je zájmeno nezbytné pro pochopení toho, kdo je podmětem, nebo pro zdůraznění předmětu. "Sono stanca." ne "Io sono stanca" (Jsem unavený) Ale! "Non è stanco lui, io sono stanca!" (On není unavený, já jsem unavený! - důraz na podmět). Nyní je čas ujistit se, že jim dokonale rozumíte.

Lui è italiano.

On je Ital.

Il mio amico è italiano.

Io parlo spagnolo.

Mluvím španělsky.

un gatto

kočka

Lei ha un gatto nero.

un cinema

kino

Ogni settimana proiettano un film horror al cinema.

un lavoro

práce

Mio padre ha un nuovo lavoro.

Lei mangia.

Ona jí.

Lei mangia pasta a pranzo.

voi

Voi avete una macchina?

una sorella

sestra

Mia sorella vive a Firenze.

Loro sono di Roma.

Jsou z Říma.

Loro sono di Roma, sono romani.

una biblioteca

knihovna

Passo molte ore alla settimana nella biblioteca per studiare.

una musica

hudba

Che musica ti piace?

una sedia

židle

Ho comprato una sedia nuova per la scrivania perché quella vecchia era scomoda.

un pane

jeden chléb

Mia sorella non mangia il pane.

*Zvratná slovesa* Zpětná slovesa v italštině jsou slovesa, která jsou spojena se *zvratným zájmenem*, což znamená, že činnost slovesa vykonává subjekt sám na sobě. Reflexivní slovesa se obvykle používají k popisu činností, které jsou prováděny na sobě samém. V italštině se zvratná slovesa tvoří přidáním zvratného zájmena na *konec infinitivu slovesa*. Zpětnovazební zájmena jsou: "mi" (já) "ti" (sám) "si" (sám/sama/sama) "ci" (sebe) "vi" (se) "si" (sebe) Například: "chiamarsi" (nazývat se - jménem) Při časování zvratného slovesa se zvratné zájmeno klade před sloveso a sloveso se časuje podle předmětu. Například: "Mi chiamo Luca" (Jmenuji se Luca). "Come si chiama?" (Jak se jmenuje?) Stejné pravidlo platí i v případě záporu. Použijme například slovo "lavorarsi" (umýt se): "Io non mi lavo" (Neumývám se). "Noi non ci laviamo" (My se nemyjeme).

Come ti chiami?

Jak se jmenuješ?

Come ti chiami? Mi chiamo Alberto.

un amico

přítel

Il mio amico migliore è Paolo.

Lei si chiama Francesca.

Jmenuje se Francesca.

Lei si chiama Francesca, è la mia amica.

un giorno

jeden den

Il primo giorno della settimana è lunedì.

blu

modrá

Lui ha una giacca blu.

Come vi chiamate?

Jak se jmenujete?

Come vi chiamate? Siete Ludovica e Chiara?

un vino

víno

Mi piace il vino bianco.

una figlia

dcera

Mia figlia e sua amica sono fuori con il nostro cane.

Lei si chiama...

Jmenuje se...

Mia nonna abita a Venezia Lei si chiama Alice.

la Germania

Německo

Mio nonno è di Germania, vive a Berlino.

*Konverzace!* Myslím, že je na čase naučit se pár *základních slovíček a frází,* které by se vám mohly hodit při jakékoli konverzaci! Už víte, jak zdravit lidi, ale co přijde dál? Pojďme se naučit několik frází pro formální a neformální prostředí. Například: A: Ahoj Luco, jak se máš? "Ciao Luca, come stai?" B: Mám se dobře, díky. A co ty? "Sto bene, grazie, e tu?" A: Tak nějak, díky. "Così così, grazie." A: Dobré ráno, pane, jak se máte? "Buongiorno signore, come sta?" B: Mám se velmi dobře, děkuji. A co vy? "Sto molto bene, grazie, e Lei?" A: Není to špatné, moc vám děkuji.

Come stai?

Jak se máš?

Ciao Luca, come stai?

Sto bene, grazie.

Dobře, děkuji.

per favore

prosím

Vorrei due chili di farina, per favore.

Di dove sei?

Odkud jsi?

Di dove sei? Sono italiano. E tu?

Piacere!

Těší mě!

A: Sono Marta. B: Piacere Marta! A: Piacere mio!

Sei molto gentile.

Jsi velmi laskavý.

Grazie per l'aiuto, sei molto gentile.

Prego. / Di nulla. / Di niente. / Figurati

Prosím / Není zač

- Grazie! - Prego./Di nulla.

Salve!

Ahoj!

Salve, signorina, ci conosciamo?

Buona sera!

Dobrý večer!

Buona sera, dottore Leopardi!

Vivo a Praga.

Žiji v Praze.

Sono ceco, vivo a Praga.

Sto male.

Není mi dobře.

Come stai? Sto male.

Non c'è male.

Ujde to.

Come stai? Non c'è male.

A dopo! / A presto!

Uvidíme se později!

Marta, devo scappare, a dopo!

così così

jde to

Come stai? Così così.

Come sta?

Jak se Vám daří?

Buongiorno signore, come sta?

*Používání zdvořilostního oslovení* Vzhledem k tomu, že mluvíme o slovesech, existují dva možné způsoby oslovení v italštině. Buď běžnou, *neformální formou*, nebo *zdvořilostní formou*. Když si s někým tykáte, jednoduše použijete sloveso ve druhé osobě jednotného čísla "tu", jako například ve "tu sei intelligente", ale pokud chcete osobě, se kterou mluvíte, projevit zvláštní úctu nebo v případě, že ji ještě dobře neznáte, měli byste ji oslovit ve třetí osobě jednotného čísla "Lei", jako například ve "Lei è intelligente". Oslovení "Lei" (ona) používáme, i když mluvíme s mužem! Abychom odlišili zájmeno *ona* od *zdvořilého vy*, píše se druhé z nich s *velkým L*. Podívejme se na příklad: *Buongiorno signor Rossi, (Lei) va all'ufficio oggi*? Dobrý den, pane Rossi, jdete dnes do kanceláře? ale *Ciao Marco, (tu) vai al cinema oggi?* Ahoj Marco, jdeš dnes do kina? *Ciao Marco, Lucia (=lei) va al cinema oggi?* Ahoj Marco, jde dnes Lucia do kina?

Signor Pancini, Lei è un bravissimo attore.

Pane Pancini, jste velmi dobrý herec.

Signor Pancini, Lei è un bravissimo attore. Posso avere il Suo autografo?

una brasiliana

brazilka

Lei è di Rio de Janeiro, è brasiliana.

rosso

červená

Ho un cappoto rosso.

una birra

pivo

A lei non piace la birra, beve solo il vino.

Professore, Lei è tanto intelligente.

Pane profesore, jste tak chytrý.

Professore, Lei è tanto intelligente, vorrei essere come Lei.

un cavallo

kůň

La mia amica ha un cavallo nero. Si chiama Orfeo.

un ospedale

nemocnice

Mia nonna è stata ricoverata in ospedale per una settimana.

un mare

moře

Le persone che vivono al mare sono felici.

un fratello

bratr

Mio fratello studia all'Università di Roma.

Signorina, Lei è una ballerina?

Slečno, jste tanečnice?

Signorina, Lei è una ballerina? Penso di conoscerla dal teatro.

*Slovesa -být a -mít* Pokračujme a naučme se dvě nejdůležitější slovesa: "essere" *(být* ) a "avere" *(mít*). Obě tato slovesa jsou *nepravidelná*, takže jejich časování je trochu jiné než u většiny sloves. Později se vám budou hodit při tvoření minulého a budoucího času. "ESSERE" (to be) "io sono" (I am) "tu sei" (you are) "lui/lei è" (on/ona je) "noi siamo" (my jsme) "voi siete" (ty jsi) "loro sono" (oni jsou) Sloveso *být* má mnoho způsobů použití, například když chcete někomu říct své jméno, můžete říct buď "mi chiamo Anna", nebo můžete jednoduše říct "sono Anna". Všimněte si, že v italštině obvykle ve větě vynecháváme osobní zájmena ("io, tu, lui, lei..."), protože tvar slovesa již určuje osobu. "AVERE" (mít) "io ho" (Mám) "tu hai" (ty máš) "lui/lei ha" (on/ona má) "noi abbiamo" (máme) "voi avete" (máte) "loro hanno" (mají) Při vyslovování slovesa "avere" dávejte pozor, abyste nevyslovili písmeno *h*, protože to zůstává *němé*.

Tu hai una pizza.

Máš pizzu.

Hai una pizza. Posso avere un pezzo?

Noi siamo cechi.

Jsme Češi.

Siamo cechi. Viviamo a Praga.

Io sono Martino.

Jsem Martino.

Non mi chiamo Domenico, io sono Martino.

uno zucchero

jeden cukr

Bevo solo il caffè senza zucchero.

Hanno una motocicletta nuova.

Mají novou motorku.

La nuova motocicletta è bellissima!

Siete italiani?

Jste Italové?

Siete italiani? Sì, siamo di Roma.

Io ho un coniglio.

Mám králíka.

Ho un coniglio, si chiama Paco.

Noi abbiamo una mela.

Máme jablko.

Che cosa avete nel frigo? Abbiamo una mela.

Il Regno Unito

Spojené království

Londra è la capitale del Regno Unito.

Loro sono russi.

Oni jsou Rusové.

Non parlano italiano. Loro sono russi.

un giardino

zahrada

Abbiamo una piscina in giardino, nella quale nuotiamo ogni estate.

Voi avete un cane?

Máte psa?

Avete un cane? No, abbiamo un gatto.

Lei è simpatica.

Ona je sympatická.

Conosci Marta? Lei è simpatica.

*Rozdíl mezi slovesy stare a essere* V italštině se slovesa "stare" a "essere" mohou začátečníkům zdát trochu podobná, ale mají odlišné použití. "Essere" je ekvivalentem anglického slovesa "to be" a používá se k "express identity, origin, or characteristics". Například: "Io sono felice" (jsem šťastný), kde "sono" je tvar první osoby jednotného čísla essere. Naproti tomu "stare" se často používá k vyjádření "temporary state or condition". Například: "Io sto mangiando" znamená "I am eating,", kde "sto" je tvar první osoby jednotného čísla slova stare. Zatímco se tedy "essere" zaměřuje na základní vlastnosti a identitu, "stare" se týká spíše aktuálních stavů nebo činností. "STARE" "io sto" (Jsem) "tu stai" (ty jsi) "lui/lei sta" (on/ona je) "noi stiamo" (my jsme) "voi state" (ty jsi) "loro stanno" (oni jsou)

Sto bene.

Mám se dobře.

Non sono malato piú, sto bene.

un formaggio

sýr

Amo la pizza con tanto formaggio.

un uccello

pták

Questo ucello è molto bello.

Stiamo giocando a pallavolo.

Hrajeme volejbal.

Non vado ancora a casa, stiamo giocando a pallavolo.

un anno

rok

Quest’anno è stato impegnativo ma bellissimo.

una canzone

píseň

La mia canzone preferita è Montagne verdi di Marcella Bella.

la verdura

zelenina

Qual è la tua verdura preferita? La mia è carota.

una finestra

okno

Apro sempre la finestra al mattino.

Loro sono francesi.

Oni jsou Francouzi.

Loro sono francesi, sono di Parigi.

una parola

slovo

La parola "ciao" significa saluto.

Lei è una studentessa.

Ona je studentka.

Mia sorella non lavora, è una studentessa.

*Podstatná jména a jejich koncovky* Nyní, když už znáte některá italská slovesa, je čas si promluvit o *podstatných jménech*! Podstatná jména v italštině mohou být buď *mužského*, nebo *ženského* rodu. Každý rod má specifickou koncovku v *jednotném* i *množném čísle*. Ve většině případů je koncovka v jednotném čísle u podstatných jmen mužského rodu *-o* ("ragazzo") nebo *-e* ("studente"), zatímco u podstatných jmen ženského rodu je to koncovka *-a* ("ragazza"). Brzy však zjistíte, že to má mnoho výjimek. Když se učíte nová italská slovíčka, je užitečné naučit se rod podstatného jména už s jeho významem ;).

una ragazza

dívka

Vedo una bella ragazza!

un ragazzo

chlapec

Luigi è un ragazzo intelligente.

Mia nonna ha una casa vecchia.

Moje babička má starý dům.

Mia nonna ha una casa vecchia, ma molto bella.

una scuola

škola

Nella mia città c'è una scuola elementare.

una città

město

Milano e Torino sono due grandi città.

un paese

země

C'è un paese dove si mangiano i gatti?

Ho una palla.

Mám míč.

Ho una palla da calcio, ma non ci gioco molto.

una spiaggia

pláž

Le spiagge italiane sono bellissime, ma soprattutto piene di turisti.

un'amica

přítelkyně

Chi è? Lei è Maria, un'amica mia.

Signore Bellini è molto alto.

Pan Bellini je velmi vysoký.

Signore Bellini è molto alto, è alto quasi due metri!

una signora

nějaká paní

Chi è? Lei è una signora molto elegante.

*Množné číslo podstatných jmen* Chceme-li použít podstatné jméno v *množném čísle*, musíme změnit jeho koncovku takto: *O --> I* ("un ragazzo" --> "due ragazzi"). *E --> I* ("uno studente" --> "due studenti") *A --> E* ("una ragazza" --> "due ragazze") Existují podstatná jména, která se v množném čísle nemění, tato podstatná jména obvykle končí přízvučnou samohláskou *à, è, ò, ù* nebo *souhláskou* sg: "un caffè" --> pl: "due caffè" sg: "un film" --> pl: "due film" Dobře, jsme připraveni na procvičování?

due uomini

dva muži

Vedi questi due uomini?

due amici

dva přátelé

Marco e Martino sono i miei due amici!

Abbiamo tre gatti.

Máme tři kočky.

Abbiamo tre gatti. Si chiamano Biscotto, Mau e Fiocco.

la Svizzera

Švýcarsko

Il cioccolato svizzero è famoso in tutto il mondo.

tutti gli insegnanti

všichni učitelé

Tutti gli insegnanti della nostra scuola sono molto intelligenti.

le mie nonne

moje babičky

Entrambe le mie nonne vivono in Italia.

Tutte le mie amiche vivono in Cechia.

Všechny moje kamarádky žijí v Česku.

quattro formaggi

čtyři sýry

Adoro la pizza ai quattro formaggi.

*Pravidelná slovesa* Rádi si opět povídáte o slovesech? Doufám, že ano! :) Tentokrát se budeme učit *přítomný čas pravidelných sloves*. V italštině můžeme slovesa rozdělit do tří tříd, které mají trochu odlišné časování, ale není to nic těžkého. První třída zahrnuje slovesa končící na *-ARE*, například PARLARE (mluvit). "io parlo" "tu parli" "lui/lei parla" "noi parliamo" "voi parlate" "loro parlano" Zajímá vás, jak se tato slovesa říkají v *záporu*? Je to nesmírně snadné, stačí před sloveso přidat "non". Například: "io non parlo russo." (nemluvím rusky). Zdá se, že jste připraveni naučit se některá užitečná pravidelná slovesa, tak pojďme na to!

parlare

mluvit

Io parlo ceco e italiano ma non parlo inglese.

mangiare

jíst

Mangiamo una pizza Margherita.

lavare

mýt / umývat

Lui lava le sue mani prima di mangiare.

il Portogallo

Portugalsko

Il Portogallo è un paese bellissimo.

dare

dát

Do un regalo a Maria.

cinque anni

pět let

Studio a Roma da cinque anni.

pensare

Přemýšlet

Sempre pensa al cibo.

guardare

Sledovat

Non guardiamo la TV.

ascoltare

Poslouchat

Ascoltate la musica italiana?

Ascoltiamo la musica ogni giorno.

Posloucháme hudbu každý den.

Siamo appassionati di musica, la ascoltiamo ogni giorno.

Parla russo.

Mluví rusky

Paola parla russo ma non parla inglese.

Penso a mia madre.

Myslím na svou matku.

Penso a mia madre, perché è malata.

un uomo

muž

Corrado è un uomo.

Gli italiani non mangiano la pizza con l'ananas.

Italové nejedí pizzu s ananasem.

Gli italiani non mangiano la pizza con l'ananas. È una follia!

*Neurčité předměty* Další důležitou věcí, kterou budeme v tomto kurzu probírat, jsou ČLENY. Začneme *neurčitými členy*. Ty se používají u *neurčitých věcí/osob* nebo *u věcí/osob, které zmiňujeme poprvé.* Neurčité členy jsou "un" nebo "una" (podle toho, zda je podstatné jméno ženského nebo mužského rodu), a ano, jsou to stejná slova, která byste použili pro číslo "one". To vám pomůže zapamatovat si, že neurčitý člen v italštině *nemá tvary množného čísla!.* Podívejme se, jak se neurčitý člen používá u podstatných jmen *ženského rodu*: "una ragazza" (pro podstatná jména ženského rodu začínající na souhlásku). "un'isola" (pro podstatná jména ženského rodu začínající na samohlásku) Podívejme se, jak se neurčitý člen používá s podstatnými jmény *mužského rodu*: "un ragazzo" "un uomo" (pro podstatná jména mužského rodu začínající buď na souhlásku, nebo na samohlásku) "uno zaino" (pro podstatná jména mužského rodu začínající na *z,gn,ps,x,y* nebo *s* následované další *souhláskou*) Nyní se podíváme na některá běžná podstatná jména s neurčitým členem.

una penna

pero

Mi puoi dare una penna?

la Spagna

Španělsko

Ho visitato la Spagna l'anno scorso.

una donna

žena

Laura è una donna.

un tavolo azzurro

modrý stůl

Vogliamo un tavolo azzurro come il mare.

un cane grande

velký pes

Io ho un cane grande.

una macchina

auto

Martino ha comprato una macchina nuova.

una stazione

stanice

Prendo sempre il treno alla stazione centrale per andare in città.

una casa vecchia

starý dům

Viviamo in una casa vecchia.

un'isola

ostrov

Siamo in vacanza su un'isola tropicale.

uno zaino pesante

těžký batoh

Ha uno zaino molto pesante.

una lingua

jeden jazyk

L'italiano è una lingua facile da imparare.

una chitarra

kytara

Mio padre suona molto bene la chitarra.

*Slovesa druhé třídy* Vzpomínáš si na časování sloves první třídy? Bylo to snadné, že? Stejně tak časování sloves druhé třídy: Druhá třída zahrnuje slovesa končící na *-ERE*, například VEDERE (vidět). "io vedo" "tu vedi" "lui/lei vede" "noi vediamo" "voi vedete" "loro vedono" Je čas na procvičování!

vedere

vidět

Io vedo una villa grande.

vivere

žít

Vivono a Firenze.

credere

věřit

Lei crede a Dio, è cristiana.

un aeroporto

letiště

Prendo sempre un taxi per andare all'aeroporto quando viaggio.

scrivere

psát

Scrivi una lettera molto lunga.

prendere

vzít (si)

Prendo un cappuccino, per favore.

un parcheggio

parkoviště

Cerchiamo sempre un parcheggio libero prima di entrare nel centro commerciale.

conoscere

Seznámit se / znát

Non conosciamo Lucia, tu la conosci?

piacere

mít ráda(a)

Mi piacciono i ragazzi italiani.

Viviamo a Roma.

Žijeme v Římě.

Viviamo a Roma per dieci anni!

Conoscete i verbi italiani?

Znáte italská slovesa?

Conoscete i verbi italiani? Sì, certo, sono facili!

Vedi il coniglio?

Vidíš králíka?

Vedi il coniglio? Non lo posso trovare.

Scrive un libro.

Píše knihu.

Lui è un scrittore, scrive un libro.

*Presente semplice* Nyní, když znáte základní fráze a první slovesa, můžeme začít tvořit první věty! A to pomocí *přítomného času prostého -* italsky *presente semplice*. Přítomný čas prostý se v italštině používá k vyprávění o *činnostech, které se dějí pravidelně, o obvyklých činnostech nebo o obecných pravdách.* U většiny sloves vytvoříte přítomný čas tak, že *odstraníte koncovku infinitivu (-are, -ere, -ire)* a přidáte příslušnou koncovku přítomného času. Například: "Mangiare (to eat)" se stane "Io mangio" (Jím), "Tu mangi" (Jíš), "Lui/lei mangia" (Jí).

Lei canta.

Ona zpívá.

Lei canta la mia canzona preferita.

un nonno

dědeček

Mio nonno e mia nonna vivono in Spagna.

un latte

mléko

Non mi piace il caffe con il latte, mi piace bere il caffe nero.

Loro mangiano.

Oni jedí.

Loro pranzano, mangiano la pizza e gli spaghetti.

una mano

jedna ruka

Ho una palla nella mano.

Mio padre lavora.

Můj otec pracuje.

Mi padre lavora tutti i giorni dal lunedì al venerdì.

un pomodoro

rajče

L'insalata caprese è un piatto tipico della cucina italiana, composto da mozzarella, pomodoro e basilico.

una settimana

jeden týden

Ogni settimana torno a casa dall'università.

Io vedo.

Vidím.

Vedo un uccello blu, lo vedi anche tu?

una chiesa

kostel

Ogni domenica mattina vado in chiesa a pregare.

una madre

matka

Mia madre ha trenta anni.

*Určité předměty* Poté, co jsme se naučili neurčité členy, je nejvyšší čas podívat se na *členy určité.* Kdy je používáme? Používáme je u osob nebo věcí, které jsou nějak *specifikovány* nebo *o* kterých jsme *se* již *dříve zmínili*. Obecně můžeme říci, že se používají mnohem častěji než členy neurčité. Na rozdíl od neurčitých členů *mají* členy určité *tvary množného čísla*, takže se budeme muset naučit oba: Podstatná jména*rodu ženského* v jednotném i množném čísle: sg: "la ragazza" (podstatná jména začínající na souhlásku) pl: "le ragazze" (podstatná jména začínající na souhlásku) sg: "l'isola" (nouns starting with a vowel) pl: "le isole" (nouns starting with a vowel) *Masculine* nouns in singular and plural: sg: "il ragazzo" (nouns starting with a consonant) pl: "i ragazzi" (nouns starting with a consonant) sg: "l'uomo" (podstatná jména začínající samohláskou) pl: "gli uomini" (podstatná jména začínající samohláskou) sg: "lo zaino" (podstatná jména začínající na *z,gn,ps,x,y* nebo *s*, po nichž následuje další *souhláska*) pl: "gli zaini" (podstatná jména začínající na *z,gn,ps,x,y* nebo *s*, po nichž následuje další *souhláska*)

la bella donna

krásná žena

Mi piace la bella donna nel vestito verde.

l'uomo forte

silný muž

Mi piace l'uomo forte nella maglietta rossa.

un teatro

divadlo

Mia figlia recita in una commedia al teatro della scuola.

il cane nero

černý pes

Questo è il tuo cane? No, il mio è il cane nero.

un dolce

nějaká sladkost

Il mio dolce preferito è tiramisù.

la macchina veloce

to rychlé auto

Voglio la macchina veloce che ho visto ieri.

il centro commerciale

nákupní centrum

Facciamo spesso shopping al centro commerciale nel fine settimana.

la casa vecchia

ten starý dům

Vogliamo vendere la casa vecchia e comprare una nuova.

l'isola deserta

opuštěný ostrov

Vede l'isola deserta all'orizzonte.

lo zaino grande

ten velký batoh

Sembra molto pesante, lo zaino grande.

la lingua difficile

ten obtížný jazyk

Il cinese è la lingua più difficile nel mondo.

le belle donne

krásné ženy

In Italia, le donne sono belle.

le macchine veloci

rychlá auta

Attraversare la strada è pericoloso per le macchine veloci.

*Slovesa třetí třídy* Třetí třída zahrnuje slovesa končící na *-IRE*, například "DORMIRE" (spát). "io dormo" "tu dormi" "lui/lei dorme" "noi dormiamo" "voi dormite" "loro dormono" ALE! Mnohá slovesa končící na *-IRE* mají mírně odlišnou konjugaci, stejně jako sloveso "CAPIRE" (rozumět). "io capisco" "tu capisci" "lui/lei capisce" "noi capiamo" "voi capite" "loro capiscono"

finire

Dokončit

Finiamo il corso con i verbi.

sentire

cítit / slyšet

Si sentono male. / Sentono la musica.

gli zaini grandi

velké batohy

Gli studenti hanno gli zaini grandi.

dormire

spát

Dormo 8 ore ogni giorno.

preferire

Preferovat

Non mi piace la birra, preferisco il vino.

mentire

lhát

Il ladro mente di non aver rubato l'anello.

i cani neri

ti černí psi

Non mi piacciono i cani bianchi, mi piacciono i cani neri.

soffrire

trpět

Mio padre ha mal di stomaco, soffre molto.

una montagna

hora

La montagna è coperta di neve.

Sentono molto bene.

Slyší velmi dobře.

Sentono la musica? Sì, la sentono molto bene.

Non capisce l'italiano.

Nerozumí italštině.

Devo tradurre tutto, perché lui non capisce l'italiano.

la Croazia

Chorvatsko

La Croazia è abbastanza vicina all’Italia.

Dormiamo nella stanza grande.

Spíme ve velkém pokoji.

Dove dormite? Dormiamo nella stanza grande.

una banca

banka

Vado in banca per prelevare del denaro prima di partire in vacanza.

Finisco il corso con successo.

Úspěšně dokončuji kurz.

Finisco il corso con successo. Era facile.

*Otázka a záporná odpověď* Když už víte, jak se tvoří celé věty v přítomném čase prostém, byla by škoda nevědět, jak se kladou otázky nebo jak se tvoří záporné věty. Pojďme se na to tedy podívat. "Question" V italštině můžete tvořit *otázky typu ano/ne* prostým přidáním otazníku nebo někdy také přidáním tázacích značek jako "vero?" nebo "giusto?" na konec věty. Příklad: "Mangi la pizza." (Jíte pizzu.) → "Mangi la pizza?" (Jíte pizzu?). "Negative" Chcete-li vytvořit zápornou větu, přidejte před sloveso "non". Příklad: "Io mangio la pizza." (Jím pizzu.) → "Io non mangio la pizza." (Nejím pizzu.). Na rozdíl od angličtiny se v italštině často používá také dvojitý zápor pro zdůraznění. Pro silnější zápor přidejte "non" před sloveso a "niente" za sloveso. Příklad: "Non vedo niente." (Nic nevidím.)

Non parlo italiano.

Nemluvím italsky.

Non parlo italiano, ma parlo francese e inglese.

verde

zelená

Quale colore ti piace di piú? Verde o blu?

una frutta

jeden plod

La frutta è fresca e sana.

una gamba

noha

Mi fa male la gamba.

Mia sorella non vive a casa nostra.

Moje sestra nebydlí v našem domě.

Mia sorella non vive a casa nostra, vive a Bologna con il suo ragazzo.

l'acqua

voda

Bevo solo acqua, è sana.

Non lo so.

Nevím.

Di dov'è Monica? Non lo so.

il Belgio

Belgie

Hai visitato il Belgio?

un corpo

tělo

Devi prenderti cura del tuo corpo.

un cantante

zpěvák

Mio fratello è un grande cantante.

una caffeteria

kavárna

Mi piace prendere un caffè al bar vicino al lavoro ogni mattina.

Mangi i pomodori?

Jíš rajčata?

Mangi i pomodori? Perché io non li mangio.

*Mi piace - líbí se mi* Během rozhovoru může být velmi užitečné umět mluvit o tom, co se vám líbí. A právě to v italštině znamená "mi piace". "Mi piace" v italštině znamená "I like it" nebo "It pleases me.". Je to přátelská fráze, která vyjadřuje uznání za něco, co se vám líbí. Například: "Questo gelato mi piace!" (Mám rád tuhle zmrzlinu!) nebo "mi piace questa musica" ("I like this music"). Existuje samozřejmě i množné číslo. Například: "Questi gelati mi piacciono!" ("I like these gelatos!") "mi piace" můžete přizpůsobit tak, aby vyjadřoval, kdo má něco rád: "A te ti piace" ("You like it") "A lui/lei gli/le piace" ("He/she likes it") "A noi ci piace" ("We like it") "A voi vi piace" ("You (plural) like it") "A loro gli piace" "They like it."

un gelato

zmrzlina

Posso avere un gelato al cioccolato, per favore?

Mi piace giocare a pallavolo.

Rád hraji volejbal.

Non mi piace il calcio, ma mi piace giocare a pallavolo.

giallo

žlutá

Il giallo è un colore molto felice.

una testa

hlava

Il mio amico ha mal di testa.

un museo

muzeum

Durante le vacanze, visitiamo sempre i musei per imparare cose nuove.

un sole

slunce

Il sole italiano può essere molto caldo.

un carne

nějaké maso

La mia amica Ludovica non mangia la carne, è vegetariana.

A lei le piace...

Líbí se jí...

A lei le piace cantare, è una cantante molto brava.

la Francia

Francie

Lei viene dalla Francia, è francese.

una patata

brambora

Gli italiani non mangiano molte patate.

A loro gli piace andare a teatro.

Rádi chodí do divadla.

A loro gli piace andare a teatro, stasera andranno all'opera.

un'università

univerzita

Vuoi studiare all'università?

*Neformální imperativ* Jsme téměř na konci kurzu! *Dobrá práce!* A teď, jak někomu říct, co má dělat v italštině? Pomocí imperativu. Tak se ho teď naučíme. *Imperativ*, který slouží právě k tomu, abyste *dávali příkazy* a *žádosti*, ale také k udávání *směrů*. V této lekci se však budeme učit pouze *neformální formu* imperativu - tu, kterou používáme, když mluvíme s přáteli nebo známými lidmi. *Jak ho tvořit?* To platí pro pravidelná slovesa: Slovesa končící na *-ARE* ("parlare"). "(tu) parla!" (mluvit!) "(voi) parlate!" (pl. mluvit!) "(tu) non parlare!" (nemluvit!) "(voi) non parlate!" (pl. nemluvit!) Slovesa končící na *-ERE, -IRE* ("vedere / dormire") "(tu) rispondi! / tu dormi!" (odpovědět! / spát!) "(voi) rispondete! / voi dormite!" (pl. odpovědět! / spát!) "(tu) non rispondere! / tu non dormire!" (neodpovídejte! / nespěte!) "(voi) non rispondete! / voi non dormite!" (pl. neodpovídej! /nespi!)

Parla!

Mluv!

Parla! Non ho tanto tempo.

una famiglia

rodina

La mia famiglia è molto grande, ho tre sorelle e due fratelli.

una stella

hvězda

Adoro guardare il cielo pieno di stelle.

una classe

třída

Non mi piace questa classe, è noiosa.

Non correre!

Neběhej!

Non correre! Questa è una scuola, non un parco giochi.

un panino

sendvič

Mia madre prepara i migliori panini con formaggio e salame.

l'Austria

Rakousko

Vienna è la capitale dell'Austria.

un lavandino

umyvadlo

Lavo i piatti nel lavandino.

un occhio

oko

Il gatto ha un occhio verde e uno blu.

uno sport

jeden sport

Quale sport è il tuo preferito?

una mela

jedno jablko

Mi piace la torta di mele di mia nonna.

Leggi ad alta voce!

Čti nahlas!

Leggi ad alta voce! Non capisco una parola.

una piscina

bazén

Preferisci nuotare al mare o in piscina?

una bicicletta

kolo

Mio fratello va a scuola in bicicletta tutti i giorni.

*Imperativ - nepravidelná slovesa* Na závěr tohoto kurzu se naučíme poslední díl imperativního puzzle. V minulém díle jsme se naučili tvořit imperativ. Kromě pravidelných sloves však existují i výjimky. Podívejme se tedy na některé *nepravidelné*: "Avere" (mít) "Tu abbi!" "Voi abbiate!" "Essere" (to be) "Tu sii!" "Voi siate!" "Fare" (to do/make) "Tu fa'/fai!" "Voi fate!" "Odvaž se" (dát) "Voi date!" "Dire" (říci) "Tu di'!" "Voi dite!" "Andare" (to go) "Tu va'/vai!" "Voi andate!" "Venire" (přijít) "Tu vieni!" "Voi venite!" Skvělé! Co takhle si to teď trochu procvičit? :)