Základní kurz INěmecká slova

*Meine Familie!* Německé rodiny jsou obvykle malé - rodiče mají obvykle jedno nebo dvě děti. Pojďme se naučit nová slovíčka, abyste mohli popsat svou vlastní rodinu v němčině!

*Jsi německý student!* Vy jste vaše profese! V angličtině říkáme *I am an actor*, ale v němčině říkáme prostě *I am actor*, tedy bez neurčitého členu. Například: "Ich bin Lehrerin." Nezapomeňte, že všechna povolání mají v němčině mužskou a ženskou verzi. Ta ženská končí na *-in*! "der Kellner" "die Kellnerin" "der Schauspieler" "die Schauspielerin"

*Eins, zwei, drei, jdeme!* Kolik dní má týden? Kolik lidí je ve vaší rodině? Kolik jablek je ve vaší kuchyni? 1 "eins" 2 "zwei" 3 "drei" 4 "vier" 5 "fünf" 6 "sechs" 7 "sieben" 8 "acht" 9 "neun" 10 "zehn"

*Wie ist das Wetter?* Když mluvíte o počasí, používejte "es". Například: "Es ist warm." Bez ohledu na počasí zůstávají *slovesa* ve výpovědi na druhém místě. Ale slova o tom, *kdy* se něco stane, mohou být na začátku, na konci nebo hned za slovesem! "Heute ist es kalt." "Es ist heute warm." "Es ist sonnig heute."

*Akkusativ neboli čtvrtý pád* Němčina má čtyři pády. Podívejme se na *akuzativ!* V češtině říkáme *On* mě má rád, ale Já *ho* mám rád. *On* se stává *ho* kvůli čtvrtému pádu. Němčina dělá totéž se slovy jako "ein" a "mein"! "Ich habe einen Bruder." Když je něco na straně příjemce nějaké činnosti - být milován, být viděn atd. - slovo se dává do akuzativu. "Ich liebe meinen Mann." *Dobrou zprávou* je, že v akuzativu mění tvar pouze slova *mužského rodu*. Ostatní zůstávají stejná! "Ich sehe meine Mutter im Laden." "Er wäscht sein Auto regelmäßig."

*Lernen nebo studieren?* V němčině použijte sloveso "lernen" pro učení se jazykům, nebo učení se na zkoušku. Když použijete sloveso "studieren", znamená to *být studentem vysoké školy*.

*Žít v přítomnosti* V němčině používáte stejný *slovesný* tvar pro věci, které děláte obvykle, i pro věci, které děláte právě teď. "Ich lerne viel." - Hodně se učím. "Ich lerne jetzt." - Učím se právě teď. Použijte slovo "jetzt" pro popis toho, že se něco děje právě teď.

*Dáte si šálek čaje?* Buďte zdvořilí a používejte sloveso "möchten", když se někoho ptáte, co by si přál, nebo když popisujete, co byste rádi udělali. Druhé sloveso je vždy na konci! "Ich möchte heute ins Kino gehen." "Möchtest du etwas zum Trinken?"

*Wo nebo Wohin?* Naučme se některé místní předložky! U zemí a měst stačí znát pouze tři předložky: "in", "aus" a "nach". Navíc nepotřebujete žádný člen! Tedy až na pár zemí. Když chcete odpovědět na *wo-otázku*, použijte předložku "in". "Wo bist du heute?" - "Ich bin heute in Prag." "Wo arbeitest du?" -. "Ich arbeite in Berlin." Když chcete odpovědět na *otázku Wohin,* použijte předložku "nach". "Wohin reist du morgen?" - "Ich reise morgen nach Prag." Když chcete odpovědět na *Woherovu otázku*, použijte předložku "aus". "Woher kommst du?" - "Ich komme aus England."

*Země + člen určitý* Některé země mají *určité členy*, když se o nich mluví nebo píše. *DIE*: "die Schweiz", "die Türkei", "die Slowakei" *DER*: "der Iran", "der Irak", "der Libanon", "der Sudan" *PLURÁL*: "die Vereinigten Staaten", "die Niederlande" Všimněte si, že určitý člen se mění v závislosti na otázce. "Wo wohnst du?" - "Ich wohne in der Schweiz." (dativ) "Wohin reist du?" - "Ich reise in die Schweiz." (akuzativ) "Woher kommst du?" - "Ich komme aus der Schweiz." (dativ)

*Přehlásky jsou zpět!* V němčině dostávají některá slovesa s *a nebo* *au*, jako například "laufen" a "fahren", *přehlásku,* když se párují s "du" nebo "er", "sie". "Wir fahren morgen nach München, aber er fährt schon heute." Všimněte si, že sloveso "laufen" lze přeložit jako *běžet* i *chodit*. A: "Ich fahre mit dem Auto zur Arbeit." B: "Ich nicht, ich laufe lieber."

*Jezdíte obvykle autem?* Ať už se rozhodnete použít jakýkoli dopravní prostředek, v němčině vždy potřebujete předložku "mit". Všimněte si, že "mit" jde vždy *s dativem!* "Ich fahre heute mit dem Auto." "Fährst du lieber mit dem Zug?"

*Pes je mužského rodu.* V češtině říkáme *on* nebo *ona* pro lidi, ale používáme *to* pro předměty. V němčině se však vše (živé i neživé) označuje jako "er", "sie" nebo "es"! *Zájmeno,* které použijete, závisí na *rodu* podstatného jména. "Der Tisch ist braun." - "Er ist braun." "Die Katze ist klein." - "Sie ist klein." *Je čas naučit se nová slovesa!* V němčině se některá slovesa skládají ze dvou částí. V *infinitivu* zůstávají obě části pohromadě jako jedno slovo, ale obvykle je musíte oddělit, proto se jim říká odlučitelná slovesa.

*Jak vypadá tvůj běžný den?* V němčině používáme slovo "Tagesablauf", když mluvíme o našich každodenních činnostech. Naučme se několik časových příslovcí, abyste mohli říct, co obvykle/často/někdy nebo nikdy neděláte!

*Dokážeš to?* Je čas naučit se modální slovesa! Modální slovesa jsou obvykle doprovázena dalším slovesem, které vyjadřuje děj. V přítomném a minulém čase prostém je tímto dalším slovesem infinitiv na konci věty. "Ich kann gut singen." Časování modálních sloves v přítomném čase je nepravidelné. "können" "ich kann" "du kannst" "er/sie/es kann" "wir können" "ihr könnt" "sie/Sie können" "müssen" "ich muss" "du musst" "er/sie/es muss" "wir müssen" "ihr müsst" "sie/Sie müssen"

"Magst du mich nicht mehr?" Dalším modálním slovesem je "mögen". Je to jediné modální sloveso, které se používá *bez dalšího infinitivu*. Vzpomínáš si, že slovo "gern" používáme k vyjádření toho, že *něco* rádi *děláme*? "Mögen" se používá k vyjádření toho, že se někomu něco nebo někdo líbí, a ne k vyjádření toho, že *něco* rád *dělá*, takže k doplnění svého významu nevyžaduje druhé sloveso. Např. "Ich singe gern." "Ich mag den Film." "ich mag" "du magst" "er/sie/es mag" "wir mögen" "ihr mögt" "sie/Sie mögen"

*Will není budoucí Will?!* V angličtině používáme slovo *will* k popisu budoucnosti, ale v němčině je to jen forma jiného modálního slovesa! Infinitivní tvar je "wollen". "ich will" "du willst" "er/sie/es will" "wir wollen" "ihr wollt" "sie/Sie wollen" Všimněte si, že 1. a 3. tvar modálních *sloves* je vždy *stejný*!

*Kdy se setkáme?* Časové předložky se vztahují k času a odpovídají na otázky typu "Wann?" a "Wie lange?". Chcete-li hovořit o přesném čase, použijte "um". Např. "Ich komme um fünf (Uhr)." "am" použijte k označení dnů v týdnu a denních dob. *Ale* "in der Nacht" např. "Ich arbeite auch am Samstag." "Wir kommen am Abend." "von" / "bis" použijte, pokud hovoříte o časovém úseku. Např. "Ich arbeite von acht bis vier."

*Předložky + dativ* V angličtině jsou všechny předložky ... jen předložky. V němčině však existují *4 kategorie předložek* a jednou z nich jsou *předložky dativní.* Tyto předložky vyžadují podstatná jména v dativu. "aus" (od, z) "außer" (kromě, kromě) "bei" (u, poblíž, u) "mit" (s, prostřednictvím) "nach" (po, k, podle) "seit" (od, pro) "von" (od, podle, z, o) "zu" (k) "gegenüber" (přes) Zde je uvedeno, jak se mění člen určitý v dativu: *die* se mění na *der* *der* se mění na *dem* *das* se mění na *dem*

*Perfekt* Němčina má dva minulé časy: *Perfekt* a *Präteritum*. V mluvené němčině se často používá *perfektní čas*, proto se podívejme, jak funguje. Všechna *pravidelná německá slovesa* mají základní tvar minulého času, který vychází z *tvaru třetí osoby jednotného čísla.* Například tvar třetí osoby slovesa "spielen" je (er) "spielt". Když k němu přidáte předponu *ge-*, získáte příčestí minulé: "gespielt." Stejný vzorec mají všechna pravidelná slovesa. Chcete-li vytvořit přítomný čas průběhový, vezmete *příčestí minulé* a použijete ho s *pomocným nebo pomocným slovesem* (obvykle formou "haben", někdy "sein"). "Ich habe gespielt." - Hrála jsem si. "Wer hat es gesagt?" - Kdo to řekl? "Wir haben gestern Pizza gemacht." - Včera jsme dělali pizzu.

*Nepravidelná slovesa* Některá slovesa v němčině se neřídí tímto jednoduchým vzorem a je třeba se naučit jejich minulé tvary zpaměti. Začněme s nejpoužívanějšími slovesy! "gehen" - "ist gegangen" "fahren" - "ist gefahren" "verstehen" - "hat verstanden" "sehen" - "hat gesehen" "essen" -. "hat gegessen" Všimli jste si, že u sloves, která vyjadřují *pohyb*, používáme sloveso "sein"? Pokud se chcete dozvědět více o minulém čase, podívejte se na *kurz Minulý čas*.

*Co jste dělali včera?* Pokud má sloveso oddělitelnou předponu, vkládá se mezi předponu a kmen slovesa koncovka *-ge*. "aufstehen" - "ist aufgestanden" "anrufen" - "hat angerufen" "abholen" - "hat abgeholt" "mitnehmen" - "hat mitgenommen" "einladen" -. "hat eingeladen"