Oddělitelná a neoddělitelná slovesaNěmecká slova

*Jaká jsou odlučitelná a neodlučitelná slovesa?* Odlučitelná slovesa ("trennbare Verben") a neodlučitelná slovesa ("untrennbare Verben") jsou v němčině slovesa, jejichž význam se může změnit přidáním *předpony*. Předpony, které jsou odlučitelné, jsou odděleny od svého slovesa v konjugovaném tvaru (např. "aufstehen" - "ich stehe auf"). Zatímco neodlučitelné předpony nelze od svého slovesa oddělit (např. "bestehen" - "du bestehst"). *Předpona určuje, zda je sloveso odlučitelné, nebo ne*. Význam se mění v závislosti na předponě. Podívejme se na některá slovesa odvozená od slovesa "stehen" (stát).

*Neodlučitelné předpony* Začněme neodlučitelnými předponami, protože jich je méně než ostatních. Slovesa s následujícími předponami jsou neodlučitelná: *be-, emp-, ent-, er-, ge-, miss-, ver-, zer-.* Tyto předpony zůstávají *připojeny na slovesa*, i když se časuje. Příklad: "Kinder bekommen viele Geschenke zum Weihnachten."

*Odlučitelné předpony* Většina slovesných předpon je vždy odlučitelná. Vzhledem k tomu, že neodlučitelných předpon je mnohem méně, raději se je naučte zpaměti. Slovesa s následujícími předponami jsou odlučitelná: *ab-, an-, auf-, aus-, bei-, ein-, fern-, los-, mit-, nach-, her-, hin-, vor-, weg-, zu-, zurück-.* Začněme slovesy začínajícími na -a.

*Jak použít odlučitelná slovesa ve větě?* *Pravidlo 1:* Pokud ve větě použijete odlučitelné sloveso a je to jediné sloveso, je odlučitelné. Slovesný kmen je rozdělený a jde na pozici 2. Předpona jde na konec. "Ich stehe um 7 Uhr auf." *Pravidlo 2:* Pokud je použito modální sloveso, předpona se od odlučitelného slovesa neodděluje. "Ich muss heute nicht früh aufstehen." *Pravidlo 3:* Německá odlučitelná slovesa se v imperativu vždy oddělují. "Steh auf!" Podívejme se na další odlučitelná slovesa!

*Německá slovesa, která jsou odlučitelná nebo neodlučitelná* Slovesa s následujícími předponami mohou být buď odlučitelná, nebo neodlučitelná: *durch-, hinter-, über-, um-, unter-.* Některá slovesa s těmito předponami jsou *vždy odlučitelná*. Např. "umschauen" - "er schaut sich um" Některá jiná slovesa s těmito předponami *nejsou nikdy odlučitelná.* Např. "umarmen" -. "sie umarmt ihn" Některá slovesa s těmito předponami mohou být *buď odlučitelná, nebo neodlučitelná.* V tomto případě mají odlučitelné a neodlučitelné sloveso *dva různé významy.* Například "umfahren" (odlučitelné) = znamená přejet něco a "umfahren" (neodlučitelné) = objet něco. "Ich umfahre die Innenstadt." "Fahr ihn nicht um!"

*Slovesa se dvěma předponami* Některá slovesa mají dvě předpony. Zde jsou pravidla, která je třeba mít na paměti: 1. neodlučitelná + odlučitelná => neododlučitelné sloveso (*verab-:* "verabschieden"). 2. neododlučitelná + neodlučitelná => neodlučitelné sloveso (*verun-:* "verunglücken"). 3. odlučitelná + neodlučitelná => odlučitelné sloveso (*vorbe-:* "vorbereiten")

*Tip na výslovnost* U odlučitelných sloves klademe důraz na předponu, u neodlučitelných sloves na slabiku za předponou. Příklad: *um*fahren (srazit) um*fa*hren (objet) Podívejme se na některé užitečné běžné fráze!

*Minulý čas* Pokud chcete použít odlučitelné sloveso v minulém čase, musíte do něj začlenit *ge*, abyste ukázali, že mluvíme o minulosti. V tom případě však *ge* patří *za předponu a před slovesný kmen:* "aufgeben" (vzdát se) - "aufgegeben" (vzdát se). V tomto příkladu má oddělitelné sloveso "aufgeben" předponu *auf-*. Pokud ho chceme změnit na příčestí minulé, vložíme *ge* *mezi předponu auf- a slovesný kmen geben.* Poté jej jako obvykle spojíme s jedním z *pomocných sloves* (haben nebo sein) a vytvoříme příčestí minulé: "Er hat das Rauchen aufgegeben." Přestal kouřit. U nedělitelných sloves předpona nahrazuje *ge*: "Du hast die Frage richtig beantwortet." Na otázku jsi odpověděl správně.

*Předpona -ge* Nepleťte si předponu -ge s předponou -ge, kterou používáme pro minulý čas. Předpona *ge* nemusí nutně označovat minulý čas! Zde jsou některá běžná slovesa s předponou *ge*.